První červencový den nás po krátké nemoci opustil dlouholetý člen a kamarád pan Jan Maštera ze Staré Chodovské.

Honza se narodil 28.8.1941 v Jihlavě, kde prožil svoje mládí. Po základní vojenské službě přišel v roce 1964 v rámci náboru IPS Praha budovat kombinát pro využití hnědého uhlí ve Vřesové. Pracoval zde nejprve jako montážník a svářeč a po úspěšném složení jeřábnických zkoušek jako jeřábník. V této profesi pokračoval i po přechodu na autodopravu KVHUV a stále se zdokonaloval až se vypracoval k obsluze největších autojeřábů v regionu a setrval v ní až do svého odchodu do starobního důchodu.

Zde se také seznámil se svoji budoucí ženou Ludmilou, založil rodinu a usadil se ve Staré Chodovské. V roce 1967 se zapojil do místního sboru dobrovolných hasičů. Nejprve se staral o materiální vybavení sboru, převzal do své péče motorovou stříkačku, kde strávil mnoho hodin při její opravě a údržbě. Zajistil tak, že v případě potřeby byla vždy akceschopná a nenechala nikdy „Chodovické“ hasiče na holičkách. Později převzal do své péči i motorové vozidlo.  A to skříňovou Tatru 805. V roce 1970 se začal věnovat družstvu mladých hasičů, které svědomitě připravoval na jejich soutěže. Od roku 1981 vykonával  funkci velitele sboru a v roce 1988 byl zvolen do funkce předsedy základní organizace (starosty sboru), ve které pracoval až do konce roku 1992.

Po sametové revoluci došlo i v hasičském hnutí k hledání dalších směrů v činnosti, která by navázala na dlouholeté tradice z předválečné, ale i krátké poválečné historie a vyústila v obnovení dvou organizací. Bylo to Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a Hasičská vzájemná jednota. Organizace ve Staré Chodovské se zapojila do SH ČMS a po bouřlivém vývoji na počátku devadesátých let jak ve státoprávním uspořádání, tak i ve spolkové činnosti přešla v roce 1993 obec a s ní i hasiči do Chodova.

Za svoji obětavou práci dostal Jan Maštera mnoho ocenění jako je čestné uznání KSH a medaile Za zásluhy. Dále byl nositelem medaile Za věrnost včetně stužky za 40 let a medaile svatého Floriána.

 

Čest jeho památce!

Sbor dobrovolných hasičů v Chodově

Česká republika si 11. listopadu připomněla Den válečných veteránů. Také v Chodově se sešli zástupci armády, vedení města, veřejnost a také členové sboru dobrovolných hasičů aby u památníku obětem válek zavzpomínali na vojáky, kteří bojovali v obou světových válkách i novodobých konfliktech. Symbolem celého Dne válečných veteránů je červený vlčí mák a tato květina zdobila klopy některých přítomných, kteří i tímto způsobem vzdávají hold těm, kteří padli nebo bojovali za naši vlast.

Proč se vlčí mák stal symbolem Dne válečných veteránů?

Původ nalezneme v básni Ve Flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae, jenž sloužil na západní frontě, nedaleko belgického města Ypres. Útrapy a bolest raněných vojáků mírnil psaním básní, zvláště se ho dotkla smrt přítele a bývalého žáka poručíka Alexise Helmera.

V den, kdy báseň vytvořil, prý vál jemný východní vítr a vlčí máky se mezi hroby vlnily. Papír s básní však autor posléze zahodil. Našel ho ovšem jeden z důstojníků. Báseň ho zaujala, poslal ji do Anglie a časopis Punch ji publikoval 8. prosince 1915.

Vlčí mák pak jako symbol pro padlé vojáky 1. světové války poprvé použila americká profesorka a humanistka Moina Michael.

V roce 1921 zvolil bývalý velitel britských expedičních sil polní maršál sir Douglas Haig jako předseda Nadace veteránů právě vlčí mák za symbol pro sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům. Tradice nošení vlčího máku se však autor básně John McCrae nedožil. Padl před koncem války.

Na čtvrtečním zasedání zastupitelstva města Chodova proběhla jedna slavnostní chvíle v hasičském duchu. Krajský ředitel HZS Karlovarského kraje plk. Ing. Václav Klemák zde předal první pamětní medaili Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje v historii. Úplně první medaili převzal bývalý starosta města Chodova ing. Josef Hora. Ocenění získal za vynikající dlouhodobou spolupráci s HZS Karlovarského kraje na úseku požární ochrany. Ředitel HZS také vyzdvihl úroveň zajištění požární ochrany v Chodově, kdy zopakoval, že chodovská dobrovolná jednotka patří mezi nejlepší hasičské jednotky v kraji. Josef Hora jako starosta města dlouhodobě významně podporoval chodovské hasiče a podílel se na rozvoji této jednotky na úroveň, na které je dnes.  Josef Hora i nadále významně podporuje profesionální i dobrovolné hasiče v kraji i ze současné pozice krajského zastupitele.

K udělení hasičského ocenění našemu kamarádovi a členovi Sboru dobrovolných hasičů v Chodově Josefu Horovi gratulují všichni členové SDH Chodov.

Zdroj fotografie: HZS Karlovarského kraje

Minulý rok v srpnu padla v souvislosti s hasičskou svatbou jedna věta „ Tak a má to za sebou. Kdo bude další? “. Skoro přesně po roce, jen s rozdílem několika dní, se náš sbor dozvěděl odpověď na tuto otázku. V sobotu 12. září, kdy slunce bylo stále v plné síle, si svůj velký den užili Tomáš Weiss a Lucie Jašová. I když se svatební obřad konal až ve vzdáleném Dolním Částkově, nechyběli při této události ani kamarádi chodovští hasiči. Ti tento krásný pár vyprovodili ke své první společné cestě životem. Nyní již manželé Weissovi museli hned na začátku zvládnout první krizovou situaci. Tím bylo uhašení požáru papírového domečku. Tomáš, vyzbrojen hasičským vybavením, vše v pořádku zvládnul pod dohledem a pevným vedením Lucinky, která byla velitelkou zásahu. Celý hasičský zásah byl zakončen slovem našeho velitele "Láska je slepá, ale manželství jí vrací zrak, proto, přejeme Vám, abyste již byli navždy, zamilovaní a šťastní".

Celý náš sbor přeje Tomášovi a Lucii vše nejlepší ve společném životě.

V hlubokém zármutku oznamujeme, že začátkem srpna tragicky zemřel náš kamarád, dlouholetý člen Sboru dobrovolných hasičů Chodov, hasič srdcem i tělem pan Jan Hosenseidel. Honza se narodil 28. dubna 1959 v Karlových Varech a takřka většinu svého života prožil v Chodově.  Jeho osud provázely veselé i smutné okamžiky. Bohužel v poslední době převažovaly ty smutné. Nelítostná a zákeřná nemoc mu vzala nejbližšího člověka, milovanou manželku Ivetku.  Honzík myslel na všechny, rád a ochotně pomáhal v rodině, zaměstnání, nebo všude tam, kde to bylo třeba. Tyto vlastnosti nejvíce uplatnil ve své druhé rodině u dobrovolných hasičů.  U hasičů byl od útlého mládí v nedalekých Božičanech a u podnikových dobrovolných hasičů v Chodosu. Do chodovského sboru přišel společně s kolegy v roce 1995. V chodovské jednotce si prošel od funkce hasiče a po získání odborností byl strojníkem a velitelem družstva. Svojí práci odváděl vždy precizně a zodpovědně, do poslední chvíle byl velkým pomocníkem v náročné hasičské službě. Absolvoval spoustu nebezpečných a náročných zásahů. Například zasahoval při velkých povodních ve středních Čechách v roce 2002, Spolana Neratovice a Lužec. Pomáhal také při mnoha společenských i sportovních akcí a za svou vynikající práci byl několikrát oceněn. V pár větách lze jen těžko popsat život dobrého člověka………

 

Tato tragédie zasáhla nás všechny!

Jeho přátelství, veselé a otevřené srdce tak bude chybět nám všem.

Za celý sbor a všechny, kteří ho znali, vzpomínáme!

Čest jeho památce!

Sbor dobrovolných hasičů v Chodově

V sobotu 13. června dopoledne přivítalo na hasičské zbrojnici Sboru dobrovolných hasičů v Chodově slunečné počasí návštěvníky dne otevřených dveří.  Hasiči představili současnou i historickou techniku a zázemí hasičů na zbrojnici. K představení moderní techniky k nám přijeli hasiči z Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje s automobilovou plošinou AP 32 Mercedes Benz Econic/ Bumar a cisternovou automobilovou stříkačkou CAS 30 T815-7. Další hasičská jednotka přijela z Hasičského záchranného sboru podniku Sokolovská uhelná právní nástupce a.s. Tato jednotka přijela ze své stanice na Vřesové s cisternovou automobilovou stříkačkou CAS 24 T815 a sanitním vozem VW Transporter 4x4.