Hlavní stránka Informace SDH Společenské události Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár, pomocník je nám dán, svatý Florián

Fotografie

Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár, pomocník je nám dán, svatý Florián PDF Tisk
Napsal uživatel Jiří Kot   
Pátek, 18 Srpen 2017 15:53

Sobota 12. srpna 2017 byla pro Chodov a zároveň pro chodovské hasiče významným dnem. Tento den se po sto letech vrátila chvíle, kdy je opět při kostelním zvonění slyšet tři zvony. I když v jednu chvíli počasí nepřálo, přišlo se na slavnostní okamžik svěcení nových zvonů podívat mnoho obyvatel Chodova a přijeli také zástupci našich partnerských měst a početná delegace chodovských vysídlenců. Zvony Sv. Florián a Sv. Vavřinec slavnostně posvětil Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský. Oba zvony byly ihned po vysvěcení zavěšeny do kostelní věže a na konci slavnostní mše svaté se společně poprvé rozezněly. Stalo se tak sto let od okamžiku, kdy byly původní zvony roztaveny pro zbrojní účely během první světové války.
Biskup Tomáš Holub během svěcení řekl - „Zvony vždy zní při šťastných událostech a přinášejí dobro. Naopak vždy, když se sundávají, nastává období, kdy na sebe lidé nemyslí, a na cestě je zlo. Proto věřím, že tyto zvony se už nikdy nebudou muset sundávat."


Do věže kostela oba zvony vyzdvihnula speciální technika hasičů a to jeřáb ze Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky (podrobnosti o jeřábu zde).

Video ze svěcení a zavěšování zvonů do kostelní věže zde a video zvonění všech tří zvonů zde.

Děkujeme všem autorům, že poskytnuli fotografické snímky ze slavnostní soboty, našemu Sboru dobrovolných hasičů Chodov.

Autorem fotografií: Ivana Sarkányová - Město Chodov

Autorem fotografií: Martin Polák-  Město Chodov

Autorem fotografií: Roman Albrecht – Člověk a víra / Fotografové pro církve ČR.

 

 

Svatý Florián

Dle některých údajů se narodil v Cetii změněné ve Zeiselmauer (poději na St.Pőllten) u dnešní Vídně. Tenkrát ve III. stol. šlo o území Norika připojené k Římské říši. Tam také začínala jeho působnost. Florián se stal významným důstojníkem římské armády a prý i správcem provincie. Jeho sídlo bylo v jejím hlavním městě v Lauriacum (což je dnešní Enns v Rakousku). V Římě tehdy vládl Dioklecián, známý a krutý pronásledovatel křesťanů, k nimž Florián patřil. O jeho životě je plno legend a pověstí.

Do Lorch mělo být nebo už bylo uvězněno asi 40 křesťanů. Florián je chtěl zachránit a skončil u soudu, kde neohroženě vyznal svou víru. Císařský náměstek Akvilín (Aquilinus) ho odsoudil k smrti. Tomu prý řekl: "Sloužíce u vojska klaněl jsem se Bohu skrytě. Poslechnu ve věcech vojenských, ale jako křesťan se nedám nikým přinutit, abych zapřel Krista a klaněl se mrtvým modlám."

Legendární pojednání hovoří o jeho dvojím bičování, kterým se nepodařilo zlomit jeho věrnost ani oslabit jeho lásku. Proto mu pak prý ještě ze zad kleštěmi odtrhávali maso, někde se hovoří o stažení z kůže. Nakonec byl usmrcen tím způsobem, že mu k hrdlu byl uvázán těžký kámen, většinou se uvádí mlýnský, a byl shozen do řeky Emže, v níž se utopil.

Dle legendy voda poponesla tělo ke skále, kde na ně upozornil orel. Uvádí se také, že tělo bylo nalezeno křesťankou Valerií, která se postarala o pohřeb na území svého statku. Později došlo k přenesení ostatků. Nad hrobem sv. Floriána u Lince postavili pasovští biskupové v VIII. století kanonický klášter s kostelem sv. Floriána a pak byly kosterní ostatky mučedníka přeneseny do Říma a odtud je pro Krakov v roce 1183 dostal Kazimír II. s krakovským biskupem jako záštitu proti Rusům. Část ostatků z Polska získal také Karel IV. do chrámu sv. Víta v Praze. Části relikvií sv. Floriána se nacházejí i v jiných našich městech, např. v Olomouci u sv. Václava a v Havlíčkově Brodě. V kryptě klášterního kostela sv. Floriána u Lince je snad dosud vystaven mlýnský kámen vytažený z Emže jako relikvie.

Jak se stával i patronem našich měst, jeho obraz se objevoval i na obecních pečetích, na věžích i branách měst, na zvoničkách i na hospodářských objektech. Zvlášť na Hané ho z věží vzývali i hlásní. K prvním jeho atributům patří palma a meč, pak se přidávaly další: kříž na prsou a praporec. Nakonec se nejčastějším ztvárněním stal římský voják s korouhví v ruce, jak z nádoby v druhé ruce hasí hořící dům, hrad nebo kostel. Jako patron proti požárům a vodě představoval v dřívějších dobách častý námět pro výklenkové plastiky venkovských usedlostí. Legendární pojednání směřující k hasičství je prý ale výsledkem pozdních legend, např. že modlitbou v mládí zachránil hořící dům. První nádoby v jeho ruce prý měly obsahovat vodu života, která má hasit vyprahlost a zlo.

Patronem hasičů a ochráncem proti požárům se stal zřejmě prý až po XV. stol., samozřejmě nejspíš v souvislosti s tím, že vodou, v níž byl utopen, se hasí oheň.

 
 

Tísňová volání

112

Jednotné evropské číslo tísňového volání


150

Hasičský záchranný sbor ČR

 

155

Zdravotnická záchranná služba

 

156

Obecní (městská) policie


158

Policie ČR

Důležité odkazy

Hlášení pálení

(elektronické hlášení pálení v Karlovarském kraji)

DPP Chodov

(digitální povodňový plán města Chodov)

 

Město Chodov
Dobrovolní hasiči
HZS Karlovarského kraje
Karlovarský kraj

 

další odkazy