Článek převzatý z internetových stránek Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru v úplném znění.

Přestože topná sezóna začíná oficiálně až 1. října, chladné počasí posledních dnů vede řadu domácností k tomu, že už si aspoň na noc začínají přitápět. Jak ale vypadají naše kotle a komíny po létě? Určitě by je měl před zprovozněním prohlédnout odborník, abychom si byli jisti, že topení v nadcházející topné sezóně bude bezpečné.

Během loňské topné sezóny, tedy od října 2016 do března 2017, došlo k 921 požárům způsobených komíny.

Nejvíc požárů vznikne přímo v komíně, kde se vznítí nevyčištěné saze. Jen během loňské topné sezóny bylo takových požárů 788 z celkového počtu 921. Mezi další příčiny požárů patří nevhodná konstrukce komína, zazděný trám v komíně a špatné spáry v komíně. Přímá škoda dosáhla částky 46,9 mil. Kč.  Při těchto požárech došlo k usmrcení 1 osoby a 30 osob se zranilo.

Jasně vyplývá, že nevyčištěný komín může za převážnou většinu požárů komínových těles, a tuto skutečnost by lidé rozhodně neměli podceňovat. Zvláště když uvážíme, že dvě třetiny úmrtí při požárech jsou právě při požárech v domácnostech.

Hydranty mohou pomoci pouze v případě, že jsou provozuschopné

Ve většině bytových domů jsou instalovány nástěnné hydranty, vnitřní hydrantové systémy, hadicové systémy. Terminologie se vyvíjí, ale funkce zařízení je zřejmá – mají sloužit k hašení.  Typy těchto „hydrantů“ jsou různé. V dřívějším období se preferovaly hydranty s velkými tzv. „C52“ plochými hadicemi, ovšem ve většině případů jsou to u starších budov známá „déčka“ tedy s plochými hadicemi o průměru 25 mm. V posledních asi cca 20 letech se montují hydranty s tvarově stálými hadicemi navinutými na navijácích. Tyto moderní systémy jsou sice konstrukčně složitější, ovšem pro prvotní zásah velmi vhodné, neboť jsou konstruovány tak, aby byly lehce ovladatelné laiky. Práce s nimi je v podstatě shodná jako při obsluze běžné zahradní hadice. Počínající požár tak lze poměrně snadno zlikvidovat, nebo alespoň bránit jeho prudšímu rozvoji a šíření před zahájením zásahu hasičů.

Krizovou situací je dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ve znění pozdějších předpisů, mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

V současné době se na střechách nachází ve velké míře sníh a ledové převisy. To přináší sebou rizika. Pro kolemjdoucí i pro auta v blízkosti domu je to riziko pádu sněhové laviny ze střechy nebo pád ledových převisů a pro majitele budov velké riziko přetížení stavebních konstrukcí. Vysoká hmotnost sněhu a následně i odtávajícího sněhu, který sjede ze střechy, nebo velký ulomený ledový převis, se mohou stát příčinou velmi vážného zranění i škod na majetku.

Za hmotné škody a úrazy, které způsobí pád sněhu nebo ledových převisů ze střechy, odpovídá majitel nemovitosti. Bude-li způsobena škoda na majetku nebo na zdraví, bude poškozený vymáhat náhradu přímo na majiteli domu.

Základním předpokladem, který snižuje rizika pádu sněhu ze střechy, je vybavení protisněhovými doplňky. Patří sem sněhové zábrany a sněholamy. Jejich funkcí je zadržovat sníh na střeše do doby, než postupně odtaje do okapového systému. Sněholamy lze připodobnit k mřížím, které velké části sněhu rozdělují na menší části. Díky tomu se zmenšuje možnost vzniku škod na zdraví i na majetku. Dále se používají protisněhové tašky (mají výstupky) a protisněhové háky - oba prostředky rozdělují masu sněhu na menší části. U velkého množství sněhu ovšem ani tato opatření nedovedou zcela zabránit některým rizikům a je třeba se o sníh na střeše a o ledové převisy postarat.

Víte, že…

Vlastníci nemovitostí mají za povinnost zpracovat pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, Povodňový plán vlastníka nemovitosti ???

Nutné zlo nebo efektivní nástroj pro minimalizaci škod na majetku, zdraví a životním prostředí?

Hrozí mi sankce, pokud ho nemám zpracovaný? Následující článek přináší stručný úvod do této problematiky. Základním právním dokumentem, který řeší problematiku zpracování povodňových plánů vlastníků nemovitostí je zákon o vodách (254/2001 Sb.). Tvorba povodňového plánu vlastníka nemovitosti vychází z odvětvové technické normy vodního hospodářství TNV 75 2931.

Přesná podoba zpracování není dána, ovšem je nezbytné, aby povodňový plán vlastníka nemovitosti obsahoval určité údaje (TITULNÍ LIST – údaje o vlastníkovi a objektu, VĚCNOU ČÁST – hydrologické údaje, ohrožená místa objektu, přehled materiálu pro záchranné práce, rozmístění hlavních uzávěrů. ORGANIZAČNÍ ČÁST – kontakty na povodňové orgány, záchranné složky, osoby zodpovídající za určité úkony. GRAFICKOU ČÁST – mapa s objektem a vyznačením aktivní záplavové zóny, evakuační trasy.) - souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Povodňový plán rovněž řeší provádění některých dalších přípravných povodňových opatření, i opatření prováděných během a po povodni. Povodňový plán vlastníka nemovitosti se zpracovává se ve dvou provedeních, z čehož jedno zůstává majiteli nemovitosti a druhé je předáno příslušnému orgánu obce, popř. odboru životnímu prostředí apod. Povodňové plány vlastníků nemovitostí se následně stávají součástí povodňového plánu obce – tato část je neveřejná.

Nevytvoří-li vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, povodňový plán vlastníka nemovitosti, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta.

Pokud si tedy nejste jisti, zda jste i vy povinni zpracovat povodňový plán, obraťte se na příslušný odbor Městského úřadu v Chodově (odbor Městského záchranného systému, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 352 352 171). Zde je možné získat podrobné informace, vzor povodňového plánu vlastníka nemovitosti, informace o záplavových územích atd.

Informace o stanovených záplavových územích, lze také získat z digitálního povodňového plánu města http://www.mestochodov.cz/bezpecnost/hasici/krizove-rizeni/. Zde je také možné nahlížet, krom jiného, i na hlásné profily vodních toků (aktuální stavy vodních toků) nebo údaje ze srážkoměrné stanice.

 

 

 

 

Nouzové osvětlení je jedním z velmi významných druhů požárně bezpečnostních zařízení (dále jen „PBZ“) podmiňujících požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. I když se ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. nejedná o vyhrazený druh PBZ, náleží nouzové osvětlení bezesporu k velmi významným prvkům požární bezpečnosti staveb. Nouzové osvětlení se zřizuje pro použití v případě selhání normálního umělého osvětlení a je proto napájeno z druhého nezávislého zdroje. Správně navržená, funkčně provedená a provozuschopná instalace nouzového osvětlení je základním předpokladem pro zajištění rychlého a bezpečného úniku osob v případě vzniku mimořádné události.

Terminologie

Z terminologického hlediska je třeba pojem „nouzové osvětlení“ významově chápat jako obecný termín, který zahrnuje ve smyslu platné právní úpravy a českých technických norem následující specifické druhy osvětlení, určené pro použití v případě nouze.

Podle funkce, kterou plní ve stavbě rozlišujeme podle ČSN EN 1838 [1] následující druhy nouzového osvětlení:

Nouzové únikové osvětlení (emergency escape lighting)

Náhradní osvětlení (standby lighting)

Podle účelu, který plní ve stavbě či technologii se nouzové únikové osvětlení podle ČSN EN 1838 [1] dále dělí na:

A.1. Nouzové osvětlení únikových cest (escape route lighting)

A.2. Protipanické osvětlení (open area lighting)

A.3. Nouzové osvětlení prostorů s velkým rizikem (high risk task area lighting)

A.4. Bezpečnostní značky (safety sign)

bezpečnostní značka s vnějším osvětlením (externally illuminated sign)

bezpečnostní značka s vnitřním osvětlením (internally illuminated safety sign)