Začátkem srpna jsme byli pozváni na oslavu 135. výročí od založení SDH Bochov, a tak jsme vyrazili na oslavu našich kamarádů s naší historickou technikou ERENOU (1952). Protože šikovní kluci Martin Hruška a Standa Šimral dokončili renovaci pěnotvorného přívěsu LG200 Total (1974), připojili jsme jej a vyrazili do Bochova na hasičské slavnosti. Byl to velmi krásný slunečný den, který si všichni moc užili. Cesta netrvala dlouhou a i přes úskalí dlouhého stoupání "golfáku" jsem dojeli v pořádku. Zařadili nás do zahajovacího průvodu městem, který byl ukončen na bochovském náměstí nástupem a slavnostním zahájením oslav. Probíhaly zde ukázky historické i moderní techniky, ukázka sportovních požárních útoků i útoků pomocí ruční koňské stříkačky. Taktéž byla předvedena žlutickými hasiči ukázka vyprošťování osob z havarovaného vozidla, kterou odborně komentoval pro veřejnost chodovský velitel. Na závěr byla vyrobena pěna z našeho Totalu, kterou si nejvíce užily děti, ale byl tam vidět i nějaký ten dospělák.

Po ukončení oficiálního programu naše putování neskončilo a přejeli jsme cca o 20 km dále do hasičského tábora v Čichořicích, který organizovala naše kamarádka Anička Plačková z Jáchymova. Po vřelém přijeti jsme připravili pro děti opět hasičskou pěnu na dvacetimetrovou plachtu. Takto vytvořenou klouzačku si náležitě užily nejen děti, ale i vedoucí. Protože bylo krásné počasí a volný víkend, bylo rozhodnuto o přenocování osádky. V táboře probíhaly různé sportovní i nesportovní akce. Například noční hra zvaná Strážce světel. V této hře museli strážci (vedoucí) hlídat svíčky (cca v 8 metrovém kruhu v hluboké tmě) před dětmi, které měly za úkol je zhasit, o co se pokoušely ve družstvech. Jejich snažení bylo neúspěšné a z 24 svíček nebyla uhlídána jen jedna. Ostatní byli prozrazeni a označeny strážcem pomocí svítilny. Druhý den hry i soutěže pokračovaly, jelikož celotáborová hra korespondovala s právě probíhající letní olympiádou. Na závěr byla opět vyrobena pěna a klouzačka opět praskala ve švech. V nedělní podvečer jsme se všemi rozloučili a vydali se na zhruba padesátikilometrovou a bezproblémovou cestu zpět na chodovskou základnu. Takto skončilo víkendové putování s ERENOU. Tímto děkujeme Jirkovi a Kubovi (posádce našeho historického vozidla) za vzornou reprezentaci chodovského sboru.