V posledních týdnech zaměstnávají hasiče časté výjezdy k včelím rojům. Víte kdy hasiče zavolat a kdy nikoli?
Hasiče volejte v případech že:
1. Roj se vyskytuje v místech pohybu většího množství lidí - parky, školy, úřady atd.
2. Roj se usídlil na domě, stromu, hospodářské budově nebo kdekoli jinde, kde se často pohybuje, či žije osoba s alergií na včelí bodnutí
Kdy hasiče nevolejte:
1. Roj je na stromě, či budově ve výšce nad cca 3 metry - zde nikoho neohrožuje
2. Roj je v odlehlé části pozemku - zde opět nikoho neohrožuje
Ve stručnosti lze říci, že odůvodnitelný zásah je ten, kdy může docházet k bezprostřednímu ohrožení jedinců, či skupin obyvatel.
Je v pravomoci velitele zásahu rozhodnout o tom, zda bude zásah proveden, či nikoli. Včelí roj obvykle setrvá na místě pár desítek hodin maximálně dní, a pak většinou odletí, zvažte tedy, zda opravdu necháte včelstvo odstranit a zda se opravdu cítíte přítomností roje ohroženi. Hasiči musí během zásahu celý roj zlikvidovat, čili zabít. Není zvykem, že by si takový roj vzal někdo ze včelařů, protože je to pro něho včelstvo neznámého původu, které může mít některé choroby či parazity a jeho nasazením do svého včelína by včelař riskoval existenci svých včelstev.
Co znamená rojení včel podle včelařů?
Rojení včelstev je způsob jejich množení. V určitém okamžiku začne být včelám úl či hnízdní dutina malá. Vystaví proto buňky pro budoucí matky. Matka je zaklade běžným oplozeným vajíčkem, z kterého se jinak líhnou dělnice (trubci jsou z neoplozených vajíček).
To, že se z něj stane matka, je zásluha včel, které larvičce nabízejí nadbytek kvalitní potravy - mateří kašičky (larva v ní doslova plave).
Zároveň včely přestávají starou matku krmit, ta v důsledku přestává klást vajíčka a opět se stává letu schopnou.
Když je buňka s larvou budoucí matky zavíčkována, včelstvo se vyrojí. Znamená to, že zhruba polovina včel všech "profesí" (létavky, kojičky, stavěčky, strážkyně, pátračky…) spolu se starou matkou vyletí před úl. Těsně předtím si všechny odlétající včely naplní medné váčky ("bříška") medem z plástů - zásobí se na cestu.
Matka je ale ještě špatný letec - usadí se většinou někde v blízkosti úlu - na větvi apod. Včely se k ní srotí - vytvoří rojový hrozen. Ten na místě vydrží několik hodin, leckdy i den či dva.
Včely pátračky mezitím hledají novou dutinu pro hnízdění. Jsou si schopné vzájemně "popsat" jak která vypadá, jak je daleko a vyberou tak nejlepší možnou. Do té se pak celý roj přemístí a usadí se zde.
Včely nebodají:
protože mají plné medné váčky (sytý člověk je také příjemnější než hladový)
protože nemají hnízdo, které by bránily (i jiná zvířata důrazně hájí hnízdo s potomky - mimo hnízdo jsou pak klidná)
Není-li člověk silně alergický (bodnutí jej ohrožuje na zdraví či životě) je zcela zbytečné bát se rojících se včel- a to ať jsou ještě rozlítané či už semknuté do hroznu.
Roj sám za pár hodin či dní odletí. Pokud se bojíte, nepřibližujte se k němu a pozorujte jej z povzdálí. Pokud vás zvědavost přemůže, dělejte tak pomalu a rozvážně.
Znáte-li včelaře ve vašem okolí, můžete jej o odchycení požádat. Hasiče volejte jen v případě akutního ohrožení - jsou tu z jiných důvodů, než aby chytali všechny roje…
