Pojmem „BLACKOUT“ označujeme rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie na velkém území po dobu desítek hodin nebo dnů, který zasáhne velké množství obyvatel. Takový výpadek může nastat zejména v důsledku mimořádné události v přenosové soustavě. Pro tuto situaci nemá čeština ekvivalent, proto budeme dále používat tento anglický pojem.

Příčin vzniku BLACKOUTu může být celá řada:

porucha způsobena přírodními vlivy (např. vichřice, námraza, silné sněžení),
významný přetok energie ze zahraničních rozvodných soustav,
technické poruchy (např. požár transformátoru),
lidský faktor (např. chyba operátora dispečinku),
teroristický útok.
Vzhledem k propracovanému bezpečnostnímu systému se jeví jako nejpravděpodobnější důvod vzniku rozsáhlého výpadku elektrické energie souběh několika významných příčin najednou.

Od příčiny vzniku BLACKOUTu se odvíjí i rychlost znovuobnovení dodávek elektrické energie. Pokud dojde např. ke značnému fyzickému poškození infrastruktury, bude čas obnovy přímo úměrný rozsahu tohoto poškození (v řádu dnů až týdnů). Informace, že se jedná o skutečný BLACKOUT se všemi možnými důsledky a dopady, může veřejnost obdržet postupně se zpožděním - podle vývoje situace.

O BLACKOUT se nejedná v případě lokálního výpadku (např. část města), popř. je-li obnovena dodávka elektrické energie v řádu desítek minut až hodin. BLACKOUT také není plánovaná odstávka elektřiny z důvodu údržby distribuční sítě. To lze ověřit např. na úředních deskách, nebo webových stránkách obcí, či místně příslušné distribuční společnosti (stránky jsou i během výpadku dostupné prostřednictvím např. mobilních telefonů, či tabletů).

V posledních týdnech zaměstnávají hasiče časté výjezdy na zásahy odstranění vosích a sršních hnízd. Víte kdy hasiče zavolat a kdy nikoli?

Hasiče volejte v případech že:
1. Hnízdo se vyskytuje v místech pohybu většího množství lidí - parky, školy, úřady a zdravotnická zařízení apod.
2. Hnízdo je na domě, stromu, hospodářské budově nebo kdekoli jinde, kde se často pohybuje, či žije osoba s alergií na bodnutí včel, vos a sršní (uvedeno ve zdravotnické dokumentaci osoby, že je alergická na bodnutí hmyzu)

Kdy hasiče nevolejte:
1. Hnízdo je na stromě, či budově ve výšce nad cca 3 metry - zde nikoho neohrožuje, v konstrukci budovy, v půdě
2. Hnízdo je v odlehlé části pozemku - zde opět nikoho neohrožuje

Ve stručnosti lze říci, že odůvodnitelný zásah je ten, kdy může docházet k bezprostřednímu ohrožení jedinců, či skupin obyvatel.


Je v pravomoci velitele zásahu rozhodnout o tom, zda bude zásah proveden, či nikoli.

 

Jedním z nejvíce využívaných zdrojů energie dnešní doby je zemní plyn.

Používá se v domácnostech k topení, ohřevu vody, vaření. Používá se i v továrnách a v dalších zařízeních. Spalováním plynu vzniká minimální množství škodlivých látek, oproti spalování benzínu, nafty nebo topných olejů, a pevných paliv jako jsou dřevo a uhlí. Proto je plyn využíván ve stále větší míře.

Zemní plyn sice není jedovatý, ale má dvě velká rizika:

Je bez barvy, chuti a zápachu a mohl by se šířit, aniž bychom ho vnímali. Proto se do něj přidává speciální látka, která má charakteristickou vůni a my tak můžeme únik plynu zaregistrovat. Zemní plyn totiž není dýchatelný a snadno se rozptyluje do okolí. Pokud by unikal v uzavřené místnosti, mohl by vytěsnit vzduch a my bychom se mohli udusit.

Je výbušný, to znamená, že ve směsi se vzduchem vytváří silně třaskavou směs, která velice rychle a snadno hoří. Uniká-li plyn v místnosti, zvětšuje se jeho koncentrace a potom postačí malá jiskra k tomu, aby došlo k výbuchu.
Velmi nebezpečné je nedokonalé spalování zemního plynu spojené s nevyčištěným komínem a špatným odvětráním místnosti, ve které se nachází zařízení na spalování plynu (např. utěsnění větracích otvorů v koupelně, kde je karma). I přes značná bezpečnostní opatření k výbuchům plynu, požárům, a otravám dochází.

Článek převzatý z internetových stránek Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru v úplném znění.

Přestože topná sezóna začíná oficiálně až 1. října, chladné počasí posledních dnů vede řadu domácností k tomu, že už si aspoň na noc začínají přitápět. Jak ale vypadají naše kotle a komíny po létě? Určitě by je měl před zprovozněním prohlédnout odborník, abychom si byli jisti, že topení v nadcházející topné sezóně bude bezpečné.

Během loňské topné sezóny, tedy od října 2016 do března 2017, došlo k 921 požárům způsobených komíny.

Nejvíc požárů vznikne přímo v komíně, kde se vznítí nevyčištěné saze. Jen během loňské topné sezóny bylo takových požárů 788 z celkového počtu 921. Mezi další příčiny požárů patří nevhodná konstrukce komína, zazděný trám v komíně a špatné spáry v komíně. Přímá škoda dosáhla částky 46,9 mil. Kč.  Při těchto požárech došlo k usmrcení 1 osoby a 30 osob se zranilo.

Jasně vyplývá, že nevyčištěný komín může za převážnou většinu požárů komínových těles, a tuto skutečnost by lidé rozhodně neměli podceňovat. Zvláště když uvážíme, že dvě třetiny úmrtí při požárech jsou právě při požárech v domácnostech.

Hydranty mohou pomoci pouze v případě, že jsou provozuschopné

Ve většině bytových domů jsou instalovány nástěnné hydranty, vnitřní hydrantové systémy, hadicové systémy. Terminologie se vyvíjí, ale funkce zařízení je zřejmá – mají sloužit k hašení.  Typy těchto „hydrantů“ jsou různé. V dřívějším období se preferovaly hydranty s velkými tzv. „C52“ plochými hadicemi, ovšem ve většině případů jsou to u starších budov známá „déčka“ tedy s plochými hadicemi o průměru 25 mm. V posledních asi cca 20 letech se montují hydranty s tvarově stálými hadicemi navinutými na navijácích. Tyto moderní systémy jsou sice konstrukčně složitější, ovšem pro prvotní zásah velmi vhodné, neboť jsou konstruovány tak, aby byly lehce ovladatelné laiky. Práce s nimi je v podstatě shodná jako při obsluze běžné zahradní hadice. Počínající požár tak lze poměrně snadno zlikvidovat, nebo alespoň bránit jeho prudšímu rozvoji a šíření před zahájením zásahu hasičů.

Krizovou situací je dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ve znění pozdějších předpisů, mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

V současné době se na střechách nachází ve velké míře sníh a ledové převisy. To přináší sebou rizika. Pro kolemjdoucí i pro auta v blízkosti domu je to riziko pádu sněhové laviny ze střechy nebo pád ledových převisů a pro majitele budov velké riziko přetížení stavebních konstrukcí. Vysoká hmotnost sněhu a následně i odtávajícího sněhu, který sjede ze střechy, nebo velký ulomený ledový převis, se mohou stát příčinou velmi vážného zranění i škod na majetku.

Za hmotné škody a úrazy, které způsobí pád sněhu nebo ledových převisů ze střechy, odpovídá majitel nemovitosti. Bude-li způsobena škoda na majetku nebo na zdraví, bude poškozený vymáhat náhradu přímo na majiteli domu.

Základním předpokladem, který snižuje rizika pádu sněhu ze střechy, je vybavení protisněhovými doplňky. Patří sem sněhové zábrany a sněholamy. Jejich funkcí je zadržovat sníh na střeše do doby, než postupně odtaje do okapového systému. Sněholamy lze připodobnit k mřížím, které velké části sněhu rozdělují na menší části. Díky tomu se zmenšuje možnost vzniku škod na zdraví i na majetku. Dále se používají protisněhové tašky (mají výstupky) a protisněhové háky - oba prostředky rozdělují masu sněhu na menší části. U velkého množství sněhu ovšem ani tato opatření nedovedou zcela zabránit některým rizikům a je třeba se o sníh na střeše a o ledové převisy postarat.

Víte, že…

Vlastníci nemovitostí mají za povinnost zpracovat pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, Povodňový plán vlastníka nemovitosti ???

Nutné zlo nebo efektivní nástroj pro minimalizaci škod na majetku, zdraví a životním prostředí?

Hrozí mi sankce, pokud ho nemám zpracovaný? Následující článek přináší stručný úvod do této problematiky. Základním právním dokumentem, který řeší problematiku zpracování povodňových plánů vlastníků nemovitostí je zákon o vodách (254/2001 Sb.). Tvorba povodňového plánu vlastníka nemovitosti vychází z odvětvové technické normy vodního hospodářství TNV 75 2931.

Přesná podoba zpracování není dána, ovšem je nezbytné, aby povodňový plán vlastníka nemovitosti obsahoval určité údaje (TITULNÍ LIST – údaje o vlastníkovi a objektu, VĚCNOU ČÁST – hydrologické údaje, ohrožená místa objektu, přehled materiálu pro záchranné práce, rozmístění hlavních uzávěrů. ORGANIZAČNÍ ČÁST – kontakty na povodňové orgány, záchranné složky, osoby zodpovídající za určité úkony. GRAFICKOU ČÁST – mapa s objektem a vyznačením aktivní záplavové zóny, evakuační trasy.) - souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Povodňový plán rovněž řeší provádění některých dalších přípravných povodňových opatření, i opatření prováděných během a po povodni. Povodňový plán vlastníka nemovitosti se zpracovává se ve dvou provedeních, z čehož jedno zůstává majiteli nemovitosti a druhé je předáno příslušnému orgánu obce, popř. odboru životnímu prostředí apod. Povodňové plány vlastníků nemovitostí se následně stávají součástí povodňového plánu obce – tato část je neveřejná.

Nevytvoří-li vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, povodňový plán vlastníka nemovitosti, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta.

Pokud si tedy nejste jisti, zda jste i vy povinni zpracovat povodňový plán, obraťte se na příslušný odbor Městského úřadu v Chodově (odbor Městského záchranného systému, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 352 352 171). Zde je možné získat podrobné informace, vzor povodňového plánu vlastníka nemovitosti, informace o záplavových územích atd.

Informace o stanovených záplavových územích, lze také získat z digitálního povodňového plánu města http://www.mestochodov.cz/bezpecnost/hasici/krizove-rizeni/. Zde je také možné nahlížet, krom jiného, i na hlásné profily vodních toků (aktuální stavy vodních toků) nebo údaje ze srážkoměrné stanice.

 

 

 

 

Nouzové osvětlení je jedním z velmi významných druhů požárně bezpečnostních zařízení (dále jen „PBZ“) podmiňujících požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. I když se ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. nejedná o vyhrazený druh PBZ, náleží nouzové osvětlení bezesporu k velmi významným prvkům požární bezpečnosti staveb. Nouzové osvětlení se zřizuje pro použití v případě selhání normálního umělého osvětlení a je proto napájeno z druhého nezávislého zdroje. Správně navržená, funkčně provedená a provozuschopná instalace nouzového osvětlení je základním předpokladem pro zajištění rychlého a bezpečného úniku osob v případě vzniku mimořádné události.

Terminologie

Z terminologického hlediska je třeba pojem „nouzové osvětlení“ významově chápat jako obecný termín, který zahrnuje ve smyslu platné právní úpravy a českých technických norem následující specifické druhy osvětlení, určené pro použití v případě nouze.

Podle funkce, kterou plní ve stavbě rozlišujeme podle ČSN EN 1838 [1] následující druhy nouzového osvětlení:

Nouzové únikové osvětlení (emergency escape lighting)

Náhradní osvětlení (standby lighting)

Podle účelu, který plní ve stavbě či technologii se nouzové únikové osvětlení podle ČSN EN 1838 [1] dále dělí na:

A.1. Nouzové osvětlení únikových cest (escape route lighting)

A.2. Protipanické osvětlení (open area lighting)

A.3. Nouzové osvětlení prostorů s velkým rizikem (high risk task area lighting)

A.4. Bezpečnostní značky (safety sign)

bezpečnostní značka s vnějším osvětlením (externally illuminated sign)

bezpečnostní značka s vnitřním osvětlením (internally illuminated safety sign)

Požární hledisko kontaktních zateplovacích systémů dle ČSN 73 0810:2016

Kontaktní zateplovací systém (ETICS, z angl. External Thermal Insulation Composite System) hraje i nadále významnou roli při snižování energetické náročnosti budov, s rostoucími požadavky na hodnoty součinitele prostupu tepla se v tomto případě většinou pouze zvyšuje tloušťka tepelného izolantu. V srpnu roku 2016 vstupuje v platnost nové znění základní normy požární bezpečnosti ČSN 73 0810:2016 [1], v níž, krom jiných změn, dochází k výrazné transformaci požadavků na používání hořlavých a nehořlavých tepelných izolantů v ETICS.

1 Související požárně technické pojmy

Požární výška h je definována jako výška od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze posledního užitného podlaží. Výšková poloha požárního úseku hp, jak název napovídá, se užívá k popisu konkrétního požárního úseku, jde tedy o výšku od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze daného požárního úseku.

Z hlediska požární bezpečnosti může být první nadzemní podlaží i takové, jehož podlaha sice leží pod úrovní okolního terénu, ne však níže než 1,5 m. V případě ustupujícího podlaží, kdy podlaží není v jedné výškové úrovni nebo v případě objektu ve strmém terénu, bývá rozhodující výšková úroveň vstupního podlaží, kterým se předpokládá zahájení zásahu požárních jednotek, respektive nejníže položený vstup. Vede-li tedy například vstup do objektu na mezipodestu schodiště, pak první nadzemní podlaží odpovídá výškové úrovni této mezipodesty.

Co se týče posledního užitného podlaží, pak za užitná podlaží se nepovažují např. technická podlaží se strojovnami výtahů, vzduchotechniky nebo pochozí zelené střechy, kde je výskyt osob příležitostný a v porovnání s běžným užitným podlažím nižší.

Důležitá čísla tísňového volání:

 

Když se začneš ohně bát, zavolej stopadesát!

150 – hasiči

155 – zdravotnická záchranná služba

158 – policie

156 – městská policie

112 – jednotné evropské číslo tísňového volání

(Tam zavolej, když nebudeš vědět, na které z ostatních čísel máš volat, nebo když se nedovoláš na jinou tísňovou linku)

 

Když voláš na tísňové číslo, v klidu řekni:

 

  • Co se stalo a jestli se někdo zranil
  • Kde se to stalo, v jakém městě a v jaké ulici
  • Řekni své jméno a číslo telefonu, ze kterého voláš
  • Nezavěšuj, odpověz operátorovi na jeho otázky
  • Udělej, co ti operátor říká

 

Telefonování na tísňová čísla je zdarma. Proto v případě potřeby se neboj zavolat pomoc. Nikdy ale nevolej z legrace, můžeš ublížit jiným lidem!!! Za zneužití tísňové linky můžeš být potrestán!

Důvěřuj hasičům a dalším záchranářům. Pamatuj si ale, že nejlepším ochráncem sebe i druhých jsi ty sám!